Sám sobě přítelem

Milada LANGFELNEROVÁ

Detoxikace myšlení

Detoxikace těla

Je tu březen a s ním další článek. Březen je už tradičně spjatý se začátkem jara, novou energií a radostí ze života. Po úmorné zimě vysvitne sluníčko a „dobije“ nám baterky. Najednou jsme plní elánu a chuti něco dělat, něco měnit, zlepšit, …

Jarní energie je prostě energie nových začátků. A tak se vrháme do gruntování, plánujeme změny v domě a také měníme jídelníček a zavádíme změny v našem životním stylu – jíme zdravěji, více se pohybujeme na čerstvém vzduchu, častěji smysluplně relaxujeme od napětí a stresu (třeba procházkou nebo rýpáním se v zahrádce, …).

Radikálnější z nás najaře sáhnou i po nějaké očistné kúře, po tzv. detoxikaci.eat-2008578_640

Nemám nic proti očistným kúrám (pokud jsou prováděné s rozumem). Vzhledem k tomu, jakou kvalitu potravin přijímáme, jaký vzduch dýcháme a jaký způsob života vedeme, je určitě prospěšné pomoci tělu alespoň 1 – 2 x za rok zbavit se škodlivin a nánosů.

Samozřejmě by bylo ideální, kdybychom se ničeho zbavovat nemuseli, kdyby bylo vše, co do těla přijímáme, přírodně čisté a náš život bez stresu a s dostatkem pohybu. Jenže to tak není. A možná i proto jsou jarní detoxikace tak „in“.

Existuje velké množství různých metod, přírodní i „přírodní“ preparáty v různých cenových hladinách, přístroje, které vám přesně změří míru „zanesení“ organismu a různé další prostředky a rady od „babských tlachů“ po ty se „zaručeně vědecky potvrzenými účinky“.

Výběr metody

Vyznat se v tom nepřeberném množství příliš nedá, tak tedy nastupuje selský rozum a doporučení kamaráda/ky, kteří metodu vyzkoušeli a jsou spokojení.

Doporučení je celkem spolehlivá metoda výběru, pokud vám doporučuje opravdu člověk, kterému věříte a kterému na vás záleží i osobně, nejen jako na zdroji příjmu.

Ke zdravému rozumu snad je pár poznámek:

  1. Nic v životě není zadarmo – pokud mi někdo nabízí zázračnou a bezpracnou metodu, nejspíš mu nejde o můj prospěch, ale o svůj.

  2. Pokud nezměním vstup, nemůžu čekat jiný výstup – pokud se budu, s prominutím, prasecky stravovat, nebudu dodržovat pitný režim, celý den prosedím nebo proležím u PC a TV, … žádný doplněk stravy mě „nevyčistí“.

  3. I když budu dodržovat všechny zásady na 120%, ale zapomenu při tom na radost z maličkostí, nic mi to neprospěje.

Detoxikace myšlení

A jsme u jádra dnešního článku. O detoxikaci organismu se již namluvilo a napsalo mnoho moudrých i méně moudrých slov. Často se ale zapomíná, že „všechno je v hlavě“.

Ne, že by očista těla sama o sobě nebyla prospěšná, ale bez očisty duše je neúplná, polovičatá.

Je potřeba se zamyslet nejen nad tím, co jíme a pijeme, ale také nad tím, o čem přemýšlíme, čemu nasloucháme, co řešíme, jak mluvíme o druhých a také jak mluvíme sami se sebou.

Zde mohu nabídnout malou nápovědu, kterou jsem získala ve formě letáčku u kamarádky – psycholožky:

Vždy jsem zodpovědná/ý za to:feelings-1943569_640

  1. Jak hovořím o sobě

  2. Jak hovořím o druhých

  3. Jak se chovám k sobě

  4. Jak se chovám ke druhým

Nikdy nenesu odpovědnost za to:

  1. Jak o mně mluví druzí

  2. Jak o sobě navzájem mluví druzí

  3. Jak se ke mně chovají druzí

  4. Jak se k sobě navzájem chovají druzí

Proč čistit myšlenky?

Žádná naše myšlenka, žádné slovo, žádný skutek nezmizí. Vše se uchovává a vytváří určité informační pole.

Hrozná představa, když si uvědomím, kolik špíny, manipulace, zloby, násilí, falše a jiných nečistot produkují denně média, náš tisk a naše TV kanály (podobnost názvu s názvem stoky je jistě čistě náhodná, nebo ne?).

A také kolik nedůvěry, ponižování, zrazování, urážek a nadávek směřujeme denně sami vůči sobě.

Úhel pohledu

Povím vám příběh. Jeden mladý poutník došel k městu a před jeho branami viděl sedět žebráka. Ptal se ho na obyvatele města, jak se jim tam žije. Žebrák mu odpověděl: „Lidé tady jsou milí, vstřícní, plní lásky a ochoty pomoci druhému. Všem se nám zde dobře žije.“

Poutník poděkoval za informace a vešel do města. V krámku na náměstí se ptal obchodníka na stejné otázky jako žebráka a odpověď obchodníka ho překvapila: „Cizinče, lidé tady jsou sobečtí, zlí a zavistiví. Jeden druhého si nevšimne, každý dychtí jen po svém prospěchu. Těžko se nám zde žije.“

Jak ukazuje náš příběh, všechno záleží jen na úhlu našeho pohledu. Ne na vnějších podmínkách, ne na bohatství, zdraví, úspěchu a dokonce ne ani na vzhledu, věku, VIP postavení.

Pokud tedy chceme mít čistý organismus, je potřeba se zamyslet nad vším, co do něj přijímáme – strava, tekutiny, vzduch, … myšlenky, názory, postoje, … protože svým myšlením tvoříme svůj svět.

Ale tím to nekončí.

Na světě nejsme sami. Byly tu generace před námi a budou (nejspíš) i generace po nás. A to, jak budou naše děti, vnuci a další potomci našeho rodu žít, máme ve svých rukách my.

Na nás záleží, jakou jim zanecháme potravinovou základnu, jaký vzduch, jaké životní prostředí, … a jaké morfické pole.

Co je to morfické pole?

Zjednodušeně bychom mohli řící, že je to jakási informační banka lidstva, vesmíru, úložiště všeho, co bylo, je a bude, všech vynálezů, myšlenek, slov, …

Také se vám někdy stalo, že vám nějaká odpověď prostě jen tak „naskočila“? Také vás někdy napadlo, jak mohl Leonardo DaVinci vynalézt ponorku, helikoptéru nebo mechanickou kalkulačku? Možná jste se spojili, tak jako Leonardo, s morfickým polem.

Připadá vám to jako pohádka?

Chápu, ale tato pohádka má vědecký základ.

Autor teorie morfického pole, Rupert Sheldrake, je britský biolog na universitě v Cambridge. Jeho teorie vysvětluje, že každá fyzická forma má své morfické pole, které formu ovlivňuje a řídí.

Mezi fyzickou formou a morfickým polem dochází neustále k předávání informací a je jen na nás, jaké informace do něj my sami dodáváme.

Příklady působení morfického pole:

1. Víme, že buňka obsahuje všechny genetické informace potřebné k tomu, aby vyrostla v dokonalý organismus. Embryo má na počátku svého vývoje všechny buňky stejné, ale v určitém okamžiku se začnou specializovat a vznikají kosti, svaly, atd. Jak to ty buňky vědí? Informace jsou uloženy právě v morfickém poli daného organismu a ve správném okamžiku zasáhnou do vývoje.

2. Dalším příkladem mohou být například britští kosové. Mezi světovými válkami bylo ve Velké Británii zvykem rozvážet ráno mléko v lahvích ke vchodům domů, jejichž obyvatelé o tuto službu stáli. Lahve byly uzavřeny měkkým víčkem. Kosové se naučili víčka sloupnout a pochutnávali si na čerstvém mléku.

Pak přišla 2.světová válka a rozvoz mléka byl ukončen. Prošlo několik válečných let a vymřelo několik generací kosů, než se za dveřmi britských domů znovu objevily lahve s mlékem. A světe div se – kosové je otvírali a pochutnávali si na čerstvém mléku. Kdo je to naučil? Všichni kosové, kteří to kdysi uměli, už byli dávno mrtví, a přece se tato dovednost znovu objevila. A co je zajímavé – ovládali ji i ptáci na pevnině, kteří s ní nikdy dříve nepřisli do styku.

3. Podobným příkladem mohou být opice na uzavřeném ostrově. Při pokusech objevilo několik opic způsob, jak dostat banán z krabice a postupně tuto znalost předávali ostatním opicím v tlupě. Když jich byla přibližně stovka, jako mávnutím kouzelného proutku získali informaci všechny opice na ostrově a dokonce i na okolních ostrovech oddělených mořem. Jak to? Zřejmě už byla dostatečně silná na to, aby ovlivnila morfické pole oblasti.

A teď se vrátíme k nám, k naší civilizaci. Čeho je kolem nás nejvíc, to nejsilněji zapisujeme do našeho morfického pole.

Jejda! To abychom si začali více všímat svých myšlenek a cílů, kterým věnujeme pozornost. Protože ať se nám to líbí nebo ne, čemu věnujeme pozornost, to roste.

A jak to souvisí s detoxikací?

Očistu provádíme, abychom mohli žít v harmonii, zdraví, vnitřní čistotě a pokoji.

Když budeme jíst „chemické“ jídlo a dýchat špatný vzduch, onemocní naše tělo.

Když budeme žít ve strachu, ponížení, nevraživosti, křivdě, vině, … onemocní naše duše. A protože hmota je koncentrovaná energie, bude za bolestí duše následovat nemoc těla, protože tělo a duše jsou jeden celek.

Nestačí tedy žít zdravě, je třeba i myslet zdravě, ale s tím nám žádný detox z lékárny nepomůže.

Citát na závěr

Na závěr se mi vybavuje krásný citát (už ani nevím od koho):

„Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč.“

Možná žijeme ve světě, kde se věnuje velká pozornost zlu a jeho projevům, ale máme svobodnou vůli a můžeme „psát napříč“, prostě dělat něco jinak, než jak nám to někdo jiný nalinkoval. Třeba myslet jinak.

Více o souvislostech mezi tělem a duší se můžete dozvědět v eBooku „Na nemoce přes emoce“.

A pokud by vás zajímalo, k jakým myšlenkám (a následně k jakému oslabení organismu) máte právě vy sklony, můžete nahlédnout SEM.

Milada Langfelnerová

Propagátorka vědomé péče o tělo a duši. Šiřitelka povědomí o psychosomatice a autorka eBooku Na nemoce přes emoce, ve kterém srozumitelnou formou pomáhá všem pochopit vztah duše a těla a obnovit ztracenou harmonii.

Obdivovatelka tradiční čínské medicíny. S láskou propaguje význam prevence a s využitím moudrosti tradiční čínské medicíny šíří unikátní systém podpory zdraví a pohody HEXAGRAM >>

Více o mně se můžete dozvědět Můj příběh si přečtěte zde>>

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole